Politická krize začala pádem vlády

V pondělí 8. září 2025 padl premiér François Bayrou. Parlament mu vyslovil nedůvěru kvůli nepopulárním úsporným opatřením. Bayrou čelil kritice za snahu prosadit rozpočet s drastickými škrty a ztratil podporu většiny zákonodárců.

Už den poté, 9. září, prezident Emmanuel Macron jmenoval novým předsedou vlády Sébastiena Lecornu, dosavadního ministra obrany. Ani tento krok ale situaci neuklidnil – naopak vyvolal ještě silnější odpor mezi protestujícími.

Hnutí „Bloquons Tout“ vyzvalo k blokádám

Na sociálních sítích vznikla decentralizovaná výzva s názvem „Bloquons Tout“, což v překladu znamená „Zablokujme všechno“. Organizátoři požadují zrušení úsporných opatření a varují před dalším zhoršováním sociálních podmínek ve Francii.

Hnutí připomíná svým charakterem „Žluté vesty“ z roku 2018. I tentokrát jde o široce rozptýlený odpor bez jasného vůdce, do kterého se zapojují různé společenské skupiny – od zaměstnanců a odborů až po studenty a radikální levicové aktivisty.

Masové protesty 10. září

Dnešní den, 10. září 2025, se stal vrcholem nespokojenosti. Ve městech jako Paříž, Toulouse, Bordeaux, Nantes, Rennes a Montpellier došlo k masivním blokádám dopravy. Demonstranti zastavovali autobusy, blokovali silnice a poškozovali železniční trakci.

Nechyběly ani scény násilí – zapalování odpadkových košů, stavění barikád a střety s policií. Situace na mnoha místech připomínala chaos a improvizované povstání.

Policie nasadila desítky tisíc mužů

Francouzská vláda reagovala nasazením obrovských bezpečnostních sil. Po celé zemi bylo povoláno až 80 000 policistů, z toho 6 000 v Paříži samotné. Cílem bylo zabránit kolapsu dopravy a omezit násilí.

Během dne došlo k více než 200 zatčením, přičemž jen v Paříži skončilo v poutech 132 demonstrantů. Policie použila donucovací prostředky, aby vytlačila dav z hlavních tříd a dopravních uzlů.

Symbolické provokace a studentský rozměr

Protesty provázely i bizarní momenty. V Paříži byly poblíž mešit nalezeny prasečí hlavy s Macronovým jménem, což policie vyšetřuje jako možnou provokaci či snahu o destabilizaci. Tento incident vyvolal pobouření i obavy z eskalace napětí.

Do protestů se zapojili také studenti. Některé středoškolské a univerzitní skupiny vyjádřily solidaritu s hnutím „Bloquons Tout“, ale zatím nedošlo k samostatným okupacím kampusů, jako tomu bývalo v minulosti na Sciences Po či Sorbonně.

Francie pod mezinárodním drobnohledem

Události okamžitě přitáhly mezinárodní pozornost. Média po celém světě srovnávají dnešní protesty s hnutím „Žlutých vest“ a upozorňují na podobnosti – decentralizaci, masovou mobilizaci a nespokojenost bez jasné politické reprezentace.

Pro nového premiéra Sébastiena Lecornu představuje situace první a velmi tvrdou zkoušku. Francie se nachází v bodě, kdy může směřovat k uklidnění, nebo naopak k dalšímu chaosu a prohloubení politické krize.

Země čeká na odpověď

Francie 10. září 2025 zažila den plný chaosu, blokád a střetů. Pád vlády a rychlé jmenování nového premiéra nepřinesly stabilitu. Naopak se ukázalo, že společnost je hluboce rozdělená a že důvěra občanů v politické instituce je na minimu.

Jak poznamenávají komentátoři, „situace přímo navazuje na pád vlády a je testem pro nového premiéra Lecornu, zda zvládne politickou i bezpečnostní krizi“.