Hlasování, které rozděluje Evropu

Evropský parlament opět posunul hranice společenské debaty. Pozměňovací návrh, který měl potvrdit, že otěhotnět mohou pouze biologické ženy, byl zamítnut. Proti návrhu hlasovalo 233 poslanců, pro bylo 200 a 107 se zdrželo. Návrh tak zřetelně neprošel.

Jednoznačně zde šlo o hlasování „proti realitě“. V jejich interpretaci tím parlament otevřel prostor pro tvrzení, že muži mohou otěhotnět a ženy mohou mít penis. Kdo o tom pochybuje, může se podle nich dostat až do konfliktu se zákonem.

Biologické pohlaví bylo Evropským parlamentem zcela popřeno

Hlasování proběhlo v rámci širší rezoluce či zprávy zaměřené na politiku rovnosti pohlaví. Parlament na plénu schválil usnesení, které zdůrazňuje plné zapojení transgender žen do politik souvisejících s genderovou rovností, a to bez omezení pouze na biologická kritéria.

Součástí projednávání byl i dodatek týkající se biologického pohlaví, například formulace, že „pouze biologické ženy mohou otěhotnět“. Tento návrh byl zamítnut, což podle kritiků znamená faktické odmítnutí biologické definice pohlaví v legislativním kontextu.

Ostré reakce a výroky o „blázinci“

Europoslanec Tomasz Froelich (AfD) označil hlasování za „blázinec“. Jiní pozorovatelé, i mimo Evropskou unii, mluví o „schizofrenní idiocii“. Výsledek hlasování je intenzivně diskutován napříč členskými státy.

Zvláštní pozornost se soustředí na 107 poslanců, kteří se zdrželi. Někteří komentátoři je označují za „zbabělce“, protože podle nich neprojevili jasný postoj k otázce, kterou považují za zásadní.

Inkluzivní jazyk místo biologických pojmů

Rezoluce a zprávy Evropského parlamentu často používají formulace jako „těhotné osoby“ namísto „těhotné ženy“, aby zahrnuly trans- a nebinární identity. Zastánci tohoto přístupu hovoří o respektu a rovnosti, kritici však vnímají takový jazyk jako popírání biologických faktů.

Oficiální zdroje EU o konkrétním hlasování přímo neinformují, v debatách o strategii rovnosti pohlaví na období 2026–2030 však zdůrazňují význam inkluzivního jazyka a ochrany práv různých genderových identit.

Proxy voting a předchozí hlasování v roce 2025

Podobná témata se řešila již dříve. V roce 2025 parlament hlasoval o změně pravidel umožňujících zastupování těhotných poslankyň při hlasování, tedy tzv. proxy voting. Návrh byl přijat výraznou většinou – 605 poslanců hlasovalo pro, 30 proti a 5 se zdrželo.

Tehdy byl pojem „ženy“ používán výslovně biologicky. Podle některých kritiků se však tento výklad může v budoucnu změnit v souvislosti s pokračujícími úpravami jazykových a legislativních definic.

Rada Evropy a obavy z omezení svobody projevu

Šokujícící jsou i kroky Rady Evropy, která přijala rezoluci, jež by mohla učinit nezákonným otevřeně hovořit o genderové ideologii nebo označovat biologickou realitu tradičními pojmy.

Tato kombinace kroků totiž vytváří prostředí, kde je čím dál obtížnější veřejně vyjádřit nesouhlas s novým výkladem pohlaví a genderu, aniž by člověk riskoval právní postih.

Ideologie, pseudo-věda a politická moc

Odmítnutí pozměňovacího návrhu zapadá do širší linie Evropské unie, kde podle nich existuje většina, která staví ideologii nad biologii. Tento přístup je často obhajován jako „vědecký“.

Je to jasným příkladem toho, jak je „věda“ využívána mocí k legitimizaci politických rozhodnutí. Spor se tak nevede pouze o jazyk, ale o samotnou definici reality a roli vědeckých argumentů ve veřejné debatě.

Budoucnost práv žen a politický střet

Důsledkem nebude jen rostoucí postih odpůrců genderové ideologie. Dojde také k oslabení práv žen a ochranných opatření, která byla podle nich v průběhu desetiletí vybojována dřívějšími feministkami.

Země EU s konzervativními vládami se snaží tomuto vývoji bránit. Dokud se však kurz v Bruselu nezmění, připomíná to „boj galských vesnic proti Římu“. Spor o biologii, jazyk a ideologii tak zůstává jedním z nejvýraznějších témat současné evropské politiky.