Orbán následuje příklad USA

V rozhovoru pro maďarskou státní televizi Orbán prohlásil: „I v Maďarsku nastal čas, abychom organizace, jako je Antifa, klasifikovali jako teroristické skupiny podle amerického vzoru.“ Připomněl, že Trump ve středu oznámil, že hnutí Antifa v USA zařadí mezi „významné teroristické organizace“.

Přestože zůstává nejasné, jakým způsobem lze neformální hnutí bez centrální struktury takto právně vymezit, Orbán uvedl, že vítá Trumpovo oznámení a ujme se iniciativy „udělat totéž tady v Maďarsku“. Podle něj jsou antifašistické skupiny v zemi zodpovědné za brutální násilí.

Obvinění z pouličních útoků

Orbán obvinil Antifu z násilných činů v Maďarsku. „Antifa je do značné míry teroristická organizace, přijela i do Maďarska, zmlátila pokojné lidi na ulici, některé dokonce polomrtvé, a pak šla do Evropského parlamentu jako europoslanci a odtamtud poučuje Maďarsko o právním státě a levici,“ uvedl.

Podle premiéra je nepřijatelné, že lidé napojení na radikální skupiny působí v institucích EU, odkud podle něj rozdávají lekce o demokracii a právním státě, ačkoliv se sami dopouštějí násilí.

Násilnosti v Budapešti a jejich důsledky

V únoru 2023 dorazili militantní antifašisté ze zahraničí, zejména z Německa a Itálie, do Budapešti, kde protestovali proti místnímu shromáždění. Situace přerostla v pouliční střety. V souvislosti s těmito incidenty probíhají soudní procesy jak v Německu, tak v Maďarsku.

Někteří z útočníků byli dopadeni, jiní se přihlásili sami. Mezi nimi byla i italská levicová politička Ilaria Salisová, která byla v roce 2024 propuštěna díky své imunitě poslankyně Evropského parlamentu. V Maďarsku naopak zůstává ve vazbě nebinární osoba Maja T. z Německa, která čelí obvinění z pokusu o těžké ublížení na zdraví s ohrožením života. V případě odsouzení jí hrozí trest až 24 let vězení.

Výzva k evropskému postupu

Orbánovo stanovisko podporuje i maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto. V dopise adresovaném komisařce EU pro zahraniční věci Kaji Kallasové vyzval Evropskou unii, aby následovala Spojené státy a hnutí Antifa označila za „teroristické“.

„Tato násilná levicově extremistická síť provedla brutální útoky po celé Evropě, včetně Budapešti,“ napsal Szijjarto. Podle něj by společný evropský postup zajistil účinnější obranu proti radikálnímu násilí, které podkopává demokracii i právní stát.

Společná linie s Washingtonem

Orbán i Szijjarto tak jasně ukazují, že Maďarsko hodlá stát po boku Spojených států v boji proti radikálním levicovým skupinám. Inspirace Trumpovou politikou je zjevná a maďarská vláda usiluje o to, aby Antifa byla vnímána jako teroristická hrozba nejen v národním, ale i evropském měřítku.

Budapešť tím posílá signál Bruselu i dalším členským státům EU, že násilí, které Antifa rozpoutává, nesmí být nadále tolerováno a musí být jednoznačně postaveno mimo zákon.

Antifa je radikální levicové hnutí

Antifa, zkratka pro „antifašistické hnutí“, je agresivní levicově radikální uskupení, které se sice prezentuje bojem proti fašismu, ale ve skutečnosti často sahá k metodám, které samy o sobě narušují demokratické principy.

Namísto mírového prosazování svých myšlenek se Antifa vyznačuje konfrontačním a militantním přístupem. Členové a sympatizanti se sdružují do volně propojených autonomních skupin bez formální hierarchie, což jim umožňuje operovat mimo jakoukoliv právní odpovědnost. Typickými projevy jsou násilné pouliční střety, útoky na politické oponenty, vandalismus a zastrašování.

Antifa bývá obzvlášť aktivní při demonstracích, kde se snaží narušovat shromáždění pravicových či konzervativních sil. V praxi to však často končí chaosem, ničením majetku a konflikty s policií. Kritici proto tvrdí, že Antifa ve jménu údajného boje proti extremismu sama uplatňuje extrémní metody, které oslabují svobodu projevu a podkopávají demokratickou debatu.

Z ideového hlediska vychází Antifa z radikálně levicových ideologií, včetně anarchismu a marxismu. Pro mnoho lidí proto nepředstavuje obránce demokracie, ale spíše nebezpečný element, který využívá násilí jako politický nástroj.