Frustrace voličů a rekordně nízká účast

Podle statistik se oproti roku 2017 volební účast propadla z 60,2 % na méně než polovinu. Zatímco tehdy činil podíl neplatných hlasů jen 2,6 %, letos se vyšplhal na více než devět procent. To je jasný signál, že velká část občanů dala najevo svůj nesouhlas s tím, jak byly volby vedeny.

„Vysoký počet neplatných hlasů a nízká volební účast ukazují, jak jsou voliči z Paulova vyloučení frustrovaní,“ uvedla agentura Die Rheinpfalz. Faktem je, že AfD byla ve spolkových volbách v Ludwigshafenu nejsilnější stranou s 24,3 % druhých hlasů. Kandidát této strany by měl tedy reálnou šanci postoupit do druhého kola.

Kandidáti bez opozice

Do druhého kola voleb, které se uskuteční 12. října, postoupil kandidát CDU Klaus Blettner s 41,2 % a Jens Peter Gotter z SPD s 35,5 %. Další kandidáti – nezávislý Martin Wegner (15,7 %) a Michaela Schneider-Wettstein z Voltu (7,6 %) – zůstali mimo hru.

Při absenci kandidáta AfD se ale nabízí otázka, zda je výsledek spravedlivý a zda voliči dostali skutečnou možnost volby. Fakt, že v Porýní-Falci není volební kvórum, znamená, že starostou se stane kandidát s nejvyšším počtem hlasů, bez ohledu na celkovou účast.

Sporné rozhodnutí volební komise

Rozhodnutí vyřadit Paula z kandidatury se opírá o znalecký posudek, který předložila dosavadní starostka Jutta Steinrucková (SPD). Podle tohoto posudku měl být Joachim Paul „protiústavní“, mimo jiné kvůli kontaktům s identitářem Martinem Sellnerem.

„Rozhodnutí neumožnit Paulovi kandidovat ve volbách bylo založeno na zprávě Úřadu na ochranu ústavy, který Paula obvinil z protiústavnosti,“ uvádí zpráva. Tato praxe však vyvolává pochybnosti, zda nejde o účelové vyřazování nepohodlných opozičních kandidátů.

Právní boj pokračuje

Paul se s rozhodnutím nesmířil a už několikrát podal právní námitky. Dosud neuspěl, ale oznámil, že bude „vyčerpávat další právní prostředky“. Pokud by některé z řízení skončilo jeho úspěchem, musely by se celé volby opakovat. Zatím ale není jasné, kdy může padnout konečné rozhodnutí.

Tento spor ukazuje na nebezpečný trend: pokud mohou být kandidáti vyřazeni na základě posudků a politických tlaků, ztrácí volební proces svou legitimitu. A voliči to dávají jasně najevo svou absencí a neplatnými hlasy.

Kritika i bagatelizace

Starostka Steinrucková situaci komentovala po volbách takto: „Volební účast je v Německu problémem již mnoho let.“ Nízký zájem podle ní není důsledkem vyloučení kandidáta, ale lenosti voličů. Tento výklad se ale míjí s realitou – propad účasti o více než 30 % a čtyřnásobný nárůst neplatných hlasů nelze vysvětlit pouhou „laxností“.

Pokud politici bagatelizují nespokojenost občanů, riskují, že důvěra ve volební proces bude erodovat ještě rychleji. A bez důvěry voličů v demokratické mechanismy se demokracie sama stává prázdnou slupkou.

Demokracie potřebuje skutečnou soutěž

Vyřazení kandidátů, ať už z jakéhokoli důvodu, vždy oslabuje demokratický proces. Demokracie totiž není o tom, že voličům zbude jen „povolený výběr“, ale o tom, že mohou svobodně rozhodovat mezi všemi, kdo chtějí kandidovat.

Případ Ludwigshafen je tak varováním: jestliže se vyřazování opozičních politiků stane běžnou praxí, mohou volby ztratit svou legitimitu. A to by byla pro německou demokracii mnohem větší rána než samotný úspěch nepohodlného kandidáta.