Patetická show místo věcného projevu

Von der Leyenová zahájila svůj projev teatrálním výkřikem: „Evropa bojuje“ a dodala, že „dnešní svět je nemilosrdný“. Místo věcného hodnocení situace tak zvolila patos, který spíše připomínal špatné divadlo než seriózní vystoupení šéfky Evropské komise.

Celé její vystoupení zastínila zpráva o údajném vniknutí ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Von der Leyenová neváhala obvinit Moskvu, aniž by předložila důkazy: hovořila o „více než deseti dronech Shahed íránské výroby“. Vytváření obrazu permanentní hrozby sloužilo jako kulisa pro její bojovnou rétoriku.

Fantazie o nezávislé Evropě

Jedním z hlavních témat byla údajná nutnost úplné nezávislosti EU. Podle von der Leyenové totiž „závislosti jsou bezohledně využívány a používány jako zbraň“. Jako příklady uvedla Čínu, Spojené státy i Rusko.

Problém je, že její představa Evropy, která se odpojí od hlavních světových mocností, je naprosto iluzorní. Kontinent, který energeticky i ekonomicky závisí na vnějším světě, nemůže hrát roli samostatné velmoci. Přesto předsedkyně Komise pokračovala v líčení nereálného scénáře, v němž EU odřízne ruský plyn do roku 2027 – cíl, který je vzhledem k odporu států jako Maďarsko či Slovensko, ale i reálným potřebám průmyslu, téměř nemožný.

Peníze Ukrajiny místo pro Evropany

Velkou část projevu věnovala von der Leyenová financování Ukrajiny. Tvrdila, že řešením je využití úroků ze zmrazených aktiv ruské centrální banky v hodnotě 210 miliard eur. Přitom ignorovala fakt, že členské státy se v otázce pomoci Ukrajině zásadně rozcházejí.

Namísto toho, aby se věnovala palčivým problémům občanů EU, jako je inflace, energetická krize nebo chudoba, staví do popředí další miliardy pro válku. Přitom sama varovala před „obrovskou průmyslovou silou“ Ruska, čímž nepřímo přiznala, že tyto prostředky situaci zásadně nezmění.

Nečekaná kritika Izraele

Snad největší překvapení vyvolala její slova o Gaze: „To, co se děje v Gaze, je nepřijatelné.“ Von der Leyenová poprvé otevřeně kritizovala Izrael a navrhla sankce proti „extremistickým izraelským ministrům a násilným osadníkům“.

Zní to sice odvážně, ale ve skutečnosti jde o další ukázku její politické nekonzistence. Stejná politička, která bez důkazů obviňuje Rusko a slibuje miliardy Ukrajině, najednou otočí proti spojenci, aniž by nabídla realistické řešení složitého blízkovýchodního konfliktu.

Arogance a střety s poslanci

Von der Leyenová se nevyhnula ani přímým střetům v plénu. Když navrhla vznik „Evropského centra pro demokratickou odolnost“, pravicoví poslanci AfD hlasitě protestovali. Předsedkyně Komise reagovala povýšeně: „Strana křiku by měla velmi pozorně naslouchat“ a dodala: „Zřejmě se tohoto nového centra bojíte.“

Tento styl – místo dialogu a respektu k názorům poslanců a občanů – jasně ukazuje autoritářské sklony, které jí jsou vyčítány. Von der Leyenová se neprezentuje jako reprezentantka všech Evropanů, ale jako samozvaná vůdkyně, která vnucuje svou vizi.

Bruselská realita mimo realitu občanů

Projev o stavu Unie měl přinést naději a konkrétní řešení. Ve skutečnosti ukázal, jak hluboká je propast mezi bruselskými elitami a běžnými Evropany. Namísto řešení hospodářských problémů, rostoucích cen a zhoršující se bezpečnosti obyvatel Evropy přinesla Ursula von der Leyenová patos, aroganci a nerealistické představy.

Její slova o „novém světovém řádu“ tak působí spíše jako prázdná fráze, která má zakrýt neschopnost Evropské komise nabídnout Evropanům skutečné odpovědi na jejich problémy.