Evropská unie osvobodila zemědělský dovoz z Ukrajiny od cel

Členské státy EU ve středu schválily návrh Evropské komise na prodloužení osvobození od cel pro ukrajinský zemědělský dovoz. To zahrnuje posílení "ochranných mechanismů", které mají minimalizovat negativní dopady na evropské zemědělce. Nicméně, tato opatření neuspokojila všechny, a je pravděpodobné, že vyvolají hněv a nesouhlas ze strany místních zemědělců.

Evropská unie zároveň vyjádřila svůj pevný postoj ve prospěch Ukrajiny. Navzdory obavám o možné negativní dopady na domácí trhy zdůrazňuje Unie důležitost udržování dobrých vztahů s Kyjevem. Toto rozhodnutí také signalizuje její odlišný přístup ve srovnání se sousedními zeměmi Ukrajiny, které jednostranně zavedly embarga v minulosti.

Navržená opatření obsahují rychlá „nápravná opatření“ a „záchrannou brzdu“ pro určité produkty, jako je drůbež, vejce a cukr. Tyto mechanismy mají stabilizovat dovoz na úrovni průměru z let 2022 a 2023, s možností opětovného zavedení cel v případě překročení stanovených limitů, jak informuje francouzský server La Tribune.

Nad dovozem zboží z Ukrajiny bude dohlížet Brusel

Zástupci Evropské komise zdůrazňují, že jsou citliví k obavám evropských farmářů a monitorují situaci na trhu. Místopředseda Komise Margaritis Schinas uvedl, že i když jejich analýzy neprokazují žádné negativní dopady na evropský trh jako celek, jsou si vědomi potenciálních lokálních dopadů, které mohou vzniknout.

„Jsme citliví k obavám (...) I když náš monitoring neprokazuje žádný negativní dopad na evropský trh jako celek, jsme si vědomi lokálnějších dopadů,“

uvedl místopředseda Komise Margaritis Schinas.

Arzenál omezení bude i nadále pod dohledem Bruselu, na rozdíl od embarga, které během roku 2023 jednostranně zavedli sousedé Ukrajiny, k velké nelibosti Evropské komise.

Polští zemědělci jsou rozzlobení

Evropská unie nedávno schválila osvobození ukrajinského zemědělského dovozu od cel. Tato rozhodnutí však vyvolala rozhořčení u polských a evropských zemědělců, kteří se cítí ohroženi přílivem ukrajinských produktů na trh. Polské zemědělce již delší dobu trápí konkurence ze strany Ukrajiny, která nepodléhá stejným přísným pravidlům a standardům jako členské země EU, zejména pokud jde o dobré životní podmínky zvířat.

Rozhodnutí Evropské unie vyústilo v opakované protesty polských zemědělců, kteří blokují hraniční přechody s Ukrajinou a dokonce sabotují kamiony převážející ukrajinské zboží. Polská vláda uvažuje o dalších opatřeních, včetně možného zavedení nových zákazů dovozu ukrajinských zemědělských produktů, aby ochránila domácí zemědělce.

Ministr zemědělství Polska naznačil, že úplný zákaz dovozu by mohl být nutný pro některé výrobky, jako je cukr nebo drůbeží produkty, a že vláda hodlá tuto otázku řešit ve vyjednáváních s Kyjevem. Toto napětí mezi Polskem a Ukrajinou komplikuje jejich diplomatické vztahy, ačkoli Polsko zůstává jedním z hlavních podporovatelů Ukrajiny v období vojenského konfliktu s Ruskem. Polský ministr zemědělství Czeslaw Siekierski řekl 8. února celostátnímu veřejnoprávnímu rozhlasu, že u nových skupin výrobků může být nutný „úplný" zákaz dovozu.

„Mohlo by to být nutné u cukru, pokud by byl příliv příliš velký, nebo u drůbeže,“  

řekl a dodal, že vláda hodlá tuto otázku nastolit při jednáních s Kyjevem.

Francouzští zemědělci protestují kvůli ukrajinským kuřatům

Francouzští zemědělci se ocitli v obtížné situaci v důsledku rostoucího přílivu ukrajinských kuřat na trh. Tento trend začal od května 2022, kdy Evropská unie pozastavila cla s Ukrajinou v souladu s dohodou o volném obchodu uzavřenou v roce 2014. Důsledkem toho došlo k rapidnímu nárůstu dovozu ukrajinského drůbežího masa, který v první polovině roku 2023 meziročně vzrostl o 74 %. I když tento dovoz představuje pouze zlomek z celkového dovozu drůbežího masa do Francie, má značný dopad na místní zemědělce.

Francouzští producenti se snaží dodržovat vysoké standardy ve výrobě drůbeže, na rozdíl od konkurentů z Ukrajiny, kteří ne vždy dodržují stejné normy. Tento rozdíl je výrazný zejména v modelech výroby, kde farmy ve Francii obvykle chovají menší počet zvířat v porovnání s ukrajinskými nebo brazilskými farmami. Navíc náklady na pracovní sílu a energie jsou v zemích jako Ukrajina nižší, což dává jejich výrobkům konkurenční výhodu.

Jedním z hlavních problémů je rozdíl v cenách. Zatímco francouzské kuřecí maso často dosahuje vyšší ceny, ukrajinské maso je levnější. Například kilogram francouzských kuřecích řízků může stát až 7 eur, zatímco kilogram ukrajinských řízků se může prodávat za pouhých 3 eura. Tento cenový rozdíl vede některé spotřebitele k tomu, aby dávali přednost levnějším možnostem, zejména v době ekonomické inflace.

„Ukrajinské kuřecí maso je dokonalým příkladem toho, že francouzští producenti kuřecího masa, kteří dodržují celou řadu norem, jsou stavěni proti kuřecímu masu vyrobenému na Ukrajině, které stejné normy nedodržuje,“

vysvětlil Yann Nédélec, ředitel mezioborové organizace pro drůbeží maso, v pořadu Apolline Matin na RMC a RMC Story na konci ledna.

#politika #finance #hospodářství #zemědělci #protesty #protestyzemedelcu #EU #Evropskakomise #Evropskaunie #clo #dovoz #Ukrajina #geopolitan #zprávy